15. stol.
Zámek Havířov s parkem
- K Zámečku 2/243, Havířov-Město
Vlastník: statutární město Havířov, Svornosti 86/2, Havířov-Město
Nájemce: Správa sportovních a rekreačních zařízení, Havířov, příspěvková organizace
Kulturní památka: Zámek od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 24903/8-791/1, Zámecký park od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 24903/8-791/2
Historie zámku sahá zřejmě až do 15. století, kdy na jeho místě stála tvrz. Dochované písemné materiály o tvrzi jsou datovány rokem 1588. V 18. století zde byl zbudován barokní zámek se zahradou. Po požáru roku 1823 byl přebudován v empírovém stylu. Od roku 1845 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a plnil funkci administrativní budovy k přilehlému statku. Jeho postupná devastace pokračovala pod různou správou až do roku 1997, kdy došlo k rozsáhlé rekonstrukci. Zámek byl slavnostně otevřen pro veřejnost 10. ledna 1998. Od té doby nabízí luxusní ubytování, je zde stylová restaurace včetně salonků pro různé příležitosti i obřadní síň města. Zámecký park se nachází při vjezdu do první městské čtvrti Havířova a je spolu se zámkem součástí areálu, v nadmořské výšce 250 metrů. Park vznikl zřejmě za Jana Rymultovského, kdy byl v 80. letech 17. století postaven barokní zámek a zřejmě již tehdy byla při něm založena okrasná barokní zahrada. Zahrada byla počátkem 19. století přeměněna na anglický park. Park je přístupovým chodníkem k budově rozdělen na dvě symetrické části (jedná se o udržovanou část parku). Uplatňuje se zde pouze hlavní pohled na objekt zámku, pro malou rozlohu (cca 0,7 ha) se zde průhledy neuplatňují. Dominantou parku je lípa srdčitá (Tilia cordata) výšky 35 m, ø 60 cm, stáří 140 let.
1817
Zámek - Zámeček s portálem
- Michníkova 2/110, Havířov-Životice
Vlastník: soukromá osoba
Kulturní památka od 14. 11. 1996, r. č. ÚSKP: 11474/8-3946
Příklad drobné šlechtické stavby z 18. století se dvěma empírovými portálky, datovanými nápisem do roku 1817. Stavební zásahy v 19. a 20. století. Jedná se o zděnou, omítnutou, volně stojící jednopatrovou budovu obdélného půdorysu, zastřešenou mansardovou střechou krytou plechem. Západní dvorní průčelí s okapovou orientací prolomeno v patře sedmi okenními osami, v přízemí šesti (2. a 3. osa zleva má okna slepá, 4. osa tvořena vstupním portálem, s půlkruhovým záklenkem s klenákem a náběhy říms). V klenáku je rytý nápis INNOMINE/DOMINI/G=M:/1817:. Severní štítová strana prolomena třemi osami oken v patře (dvě z nich jsou slepá, třetí je menší). V přízemí jsou rovněž tři okenní osy (1. osa zleva má okno slepé, 2. osa má novodobý vstup). Po stranách vstupu jsou další 2 menší okna. V lichoběžníkovém štítu jsou dvě okna menších rozměrů, jižní štítové průčelí je prolomeno dvěma okenními osami v přízemí, v patře i ve štítu. V patře je jedno okno slepé, ve štítu je jedno okno vybouráno a zvětšeno. Východní zahradní fasáda je prolomena v patře i v přízemí sedmi okenními osami, 4. osa zleva je tvořena vstupním portálem, který je totožný s portálem na straně západní. Okna jsou členěna z vnitřní strany na deset tabulek s původním kováním a segmentovými záklenky. V části přízemí se vstupem ze severní strany jsou prostory s vestavěnými sprchami a předěleny mnoha novodobými příčkami. Vyskytují se klenby valené s výsečemi, chodba s plackami na pasech, malá chodbička má klenbu valenou a další s klenbou stlačeně valenou s výsečemi. Z východní strany je vstup dvoukřídlými dveřmi rámovanými datovaným portálem do chodby klenuté valené s výsečemi.
1955
Kulturní dům Radost
- Alšova 11/234, Havířov-Město
Vlastník: statutární město Havířov, Svornosti 86/2, Havířov-Město
Správce: Městské kulturní středisko Havířov, Hlavní třída 246/31a, Havířov-Město
Kulturní památka od 30. 6. 2003, r. č. ÚSKP: 100 335
Typický příklad architektury socialistického realismu z 1. poloviny 50. let 20. století s prvky inspirovanými českou novorenesancí a lidovým uměním. Jedná se o jednopatrovou zděnou a omítanou stavbu obdélného půdorysu s dvěma symetricky umístěnými bočními křídly s průchody. Křídla navazují na blok obytných domů č. 11. V historii Havířova hrála Radost významnou roli, když zde byly 18. prosince 1955 ještě před dokončením stavby předány základní listina města a městské insignie. Také zde byly zároveň vyhlášeny výsledky mimořádných voleb, které určily prvních třiaosmdesát poslanců budoucího národního výboru. V 90. letech 20. století bylo zrušeno kino. Po rekonstrukci se zde nachází galerie, kavárna s tanečním parketem a víceúčelový sál.
1781
Kotulova dřevěnka
- Hálkova 1322/4, Havířov-Podlesí
Vlastník: Moravskoslezský kraj, 28. října 2771/117, Moravská Ostrava
Správce: Muzeum Těšínska, příspěvková organizace, Hlavní třída 115/15, Český Těšín
Kulturní památka: venkovská usedlost od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 26901/8-2219, stodola 27. 2. 2003, r. č. ÚSKP: 26901/8-2219/2
Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Od roku 1979 je zde umístěna expozice lidového bydlení z přelomu 19. a 20. století a od roku 1999 je zpřístupněna hospodářská budova s expozicí zemědělství. Expozice bydlení prezentuje vybavení interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Pro tuto dobu bylo charakteristické tzv. kovozemědělské hospodaření. Od počátku 19. století se v okolí rozvíjel hornický průmysl, a tak mnozí bezzemci a chalupníci nacházeli nový zdroj výdělku. Mnozí si však ponechávali malé hospodářství. Dále pěstovali obilí, brambory, zeleninu, chovali krávu, prase, králíky, slepice a často i včely. Proto také najdeme v jejich obydlí nářadí na zpracování mléka a včelařské potřeby. V interiérech dřevěnky návštěvníci shlédnou celou řadu keramických výrobků, pocházejících z místních bludovických hrnčířských dílen. Zděná stodola s chlévem v polozapuštěném sklípku je objektem mnohem mladším než chalupa. V objektu jsou vystavena různá zemědělská nářadí včetně těch, která byla používána v dřívější době. Návštěvníci si mohou prohlédnout chlév, ve kterém majitelé chovali krávu a prase a skladovali potřebné nářadí. Součástí hospodářství je větrný mlýnek „viatrak“ (kulturní památka). Mlecí zařízení je umístěno v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železa. Sloužilo především ke šrotování obilí a návštěvníci jej mohou sledovat i v provozu. Zeleninová zahrádka u dřevěnky prezentuje různé druhy zeleniny pěstované tradičně na Těšínsku. U domu je obnovená studna, ze které se voda čerpá pomocí dlouhého bidla s hákem. U tohoto typu studny není nutný rumpál, jelikož hladina vody ve studni je velmi vysoká.
1841
Filiální kostel sv. Anny
- Hlavní třída 1465/1b, Havířov-Město
Vlastník: Římskokatolická farnost sv. Anny Havířov-Město, Farská 302/2, Havířov-Bludovice
Správce: Římskokatolická farnost sv. Anny
Kulturní památka od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 28691/8-792
Drobná výtvarně hodnotná pozdně empírová stavba slohově nenarušená s poměrně členitou dispozicí. Kostel byl zbudován na místě staré dřevěné stavby v letech 1841 – 1845 stavitelem Johanem Hermannem a tesařským mistrem Antonínem Kellerem. Jádro budovy tvoří stavba o rozměrech 18 x 11 m s klenbou na 4 pasech s nápadně nízkou osmibokou věží v průčelí. Jedná se o jednolodní stavbu v obdélném půdoryse se sedlovou střechou a nízkou polygonální věží se zvoncovou střechou. V zadní části přiléhají ke stavbě 3 značně nižší apsidy, z nichž východní tvoří vlastní kněžiště, severní sakristie a jižní oratoř pro majitele panství. U hlavního vchodu tvoří 4 pilíře s architrávem a tympanonem malou předsíňku. Vnitřní zařízení je nové. Ze staršího zařízení se zachovaly jen 3 obrazy u varhan a křížová cesta. Zachovala se také původní okna. Krytina střechy a věže je plechová. Okna lodi i věže jsou s půlkruhovými záklenky, nad tympanonem je okno se stlačeným obloukem. V 70. letech 20. století byla provedena necitlivá přístavba presbytáře s plochou střechou. Loď je členěna třemi poli placek na pasech, které nasedají na polo pilíře se sdruženými pilastry s římsovými hlavicemi. Dveře jsou nové kazetové dvoukřídlé s půlkruhovým světlíkem. Pod věží je klenuto plackou. V interiéru je položena mramorová dlažba. Kostel je omítnut tvrdou omítkou. Plocha kolem kostela, která sloužila původně jako hřbitov, po němž zbyly zbytky náhrobků, je oplocena kovovým plotem, z části drátěným pletivem. Chodníky jsou ze zámkové dlažby.
1782
Evangelický kostel
- Selská 428/12, Havířov-Bludovice
Vlastník: Farní sbor Slezské církve evangelické a. v. v Havířově-Bludovicích, Selská 428/12, Havířov-Bludovice
Kulturní památka, od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 38349/8-790
Výtvarně hodnotná klasicistní architektura z let 1782-1784 významná pro oblast z hlediska historického. Jde o kostel s původním vybavením, který je ojedinělý nejen svou dispozicí, ale rovněž mírou autenticity. Jedná se o omítanou, zděnou stavbu protáhlého půdorysu půlkruhovým závěrem, asi 32 m dlouhá, 12 m široká. Na severní straně přistavěna sakristie. V letech 1850–1852 v průčelí přistavěna věž, zakončena lucernou. Střecha kryta plechem. Přístavek sakristie má mansardovou střechu, krytou plechem. Fasády jsou členěny pilastry a lesénovými rámy a zubořezem. Loď je osvětlena vysokými okny s půlkruhovými záklenky. Věž je hranolová s nárožními lesinami, projevuje se jemně v ploše štítu a hlavního průčelí. Hlavní římsa věže je segmentovitě členěna, kopírující tak tvar věžních hodin. Okna věže jsou s půlkruhovými záklenky s plochou šambránou, podokenní římsou a úseky profilované římsy u paty oblouku. Trojosé průčelí je členěno horizontálně výraznou římsou, v ose s trojúhelným frontonem nad hlavním vstupem, v němž je reliéf kalicha, po jehož stranách je
datace 1782. Postranní okna jsou protáhlá s půlkruhovými záklenky, profilovanou šambránou a podokenní římsou, hlavní vstup v profilovaném portálu se stlačeným segmentovým záklenkem je
osazen dvoukřídlými, kazetovými dřevěnými dveřmi, k nimž vede několikastupňové schodiště. Nad hlavním vstupem je úsek římsy, nad ním je termální okno. Pod termálním oknem je čtyřřádkový nápis
vytažený tmavou barvou, v profilovaném obdélném rámu. Nápis zní: NIC TU NIE JEST INNEGO/JEDNO DOM BOŹY/A TU BRAMA NIEBIESKA/1.MOJŽ.28, 17.//. Štít je členěn kruhovými okny a postranními pilířky s vpadlinami s drobnými obelisky. Interiér kostela je plochostropý s iluzivní nástropnímalbou.
1786
Farní kostel sv. Markéty
- Farská 2, Havířov-Bludovice
Vlastník: Římskokatolická farnost sv. Markéty Havířov-Bludovice, Farská 302/2
Kulturní památka od 3. 5. 1958, r. č. ÚSKP: 24665/8-2218
Pozdně barokní architektura v regionálním kontextu, pozůstatek nejstarší zástavby obce Dolních Bludovic. Dolní Bludovice jsou nyní místní části Havířova a jejich podoba byla z větší části pozměněna
novodobými zásahy. Původní zástavba obce zůstala zachována pouze fragmentárně. Kolem kostela byl původně hřbitov, dnes jsou zde zbytky náhrobků. Prostor je uzavřen plotem z drátěného pletiva. Před kostelem stojí socha Immaculaty z roku 1884 a kříž z roku 1883. Stavba vznikla v létech 1786–1792 péči stavitelů Krečmera z Frýdku a Reinocha z Paskova. Tesařské práce provedl tesař Josef Dlouhý ze Staré Vsi. Boční kaple byla postavena v roce 1899, mramorová dlažba v roce 1990, obětní stůl a ambona z mramoru jsou ze Zlatých Hor. V roce 1872 a 1876 byla provedena oprava kostela, v roce 1900 byla v kapli Božího hrobu položena betonová podlaha, následující rok položena plechová krytina střechy a kostel byl omítnut. Jedná se o orientovanou, jednolodní, zděnou omítanou stavbu s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží, vestavěnou do západního průčelí. Střecha sedlová se sanktusníkem, kryta plechem, střecha věže zvoncovitého až cibulového tvaru. Před kostelem je umístěn kříž a socha Panny Marie.